Kathinabhedo

1. Kathinaatthatādi

403. Kassa kathinaṃ [kaṭhinaṃ (sī. syā.)] anatthataṃ? Kassa kathinaṃ atthataṃ? Kinti kathinaṃ anatthataṃ? Kinti kathinaṃ atthataṃ?

Kassa kathinaṃ anatthatanti? Dvinnaṃ puggalānaṃ anatthataṃ hoti kathinaṃ – anatthārakassa ca ananumodakassa ca. Imesaṃ dvinnaṃ puggalānaṃ anatthataṃ hoti kathinaṃ.

Kassa kathinaṃ atthatanti? Dvinnaṃ puggalānaṃ atthataṃ hoti kathinaṃ – atthārakassa ca anumodakassa ca. Imesaṃ dvinnaṃ puggalānaṃ atthataṃ hoti kathinaṃ.

Kinti kathinaṃ anatthatanti? Catuvīsatiyā ākārehi anatthataṃ hoti kathinaṃ, na ullikhitamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na dhovanamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na cīvaravicāraṇamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na chedanamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na bandhanamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na ovaṭṭiyakaraṇamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na kaṇḍusakaraṇamattena [na gaṇḍusakaraṇamattena (ka.)] atthataṃ hoti kathinaṃ, na daḷhīkammakaraṇamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na anuvātakaraṇamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na paribhaṇḍakaraṇamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na ovaddheyyakaraṇamattena [na ovaṭṭeyyakaraṇamattena (sī. syā.), na ovadeyyakaraṇamattena (ka.)] atthataṃ hoti kathinaṃ, na kambalamaddanamattena atthataṃ hoti kathinaṃ, na nimittakatena atthataṃ hoti kathinaṃ, na parikathākatena atthataṃ hoti kathinaṃ, na kukkukatena atthataṃ hoti kathinaṃ, na sannidhikatena atthataṃ hoti kathinaṃ, na nissaggiyena atthataṃ hoti kathinaṃ, na akappakatena atthataṃ hoti kathinaṃ, na aññatra saṅghāṭiyā atthataṃ hoti kathinaṃ, na aññatra uttarāsaṅgena atthataṃ hoti kathinaṃ, na aññatra antaravāsakena atthataṃ hoti kathinaṃ , na aññatra pañcakena vā atirekapañcakena vā tadaheva sañchinnena samaṇḍalīkatena atthataṃ hoti kathinaṃ, na aññatra puggalassa atthārā atthataṃ hoti kathinaṃ, sammā ce atthataṃ hoti kathinaṃ taṃ ce nissīmaṭṭho anumodati. Evampi anatthataṃ hoti kathinaṃ.

Nimittakammaṃ nāma nimittaṃ karoti – ‘‘iminā dussena kathinaṃ attharissāmī’’ti. Parikathā nāma parikathaṃ karoti – ‘‘imāya parikathāya kathinadussaṃ nibbattessāmī’’ti. Kukkukataṃ nāma anādiyadānaṃ vuccati. Sannidhi nāma dve sannidhiyo – karaṇasannidhi vā nicayasannidhi vā. Nissaggiyaṃ nāma kayiramāne aruṇaṃ uṭṭhahati [udriyati (sī. syā.)]. Imehi catuvīsatiyā ākārehi anatthataṃ hoti kathinaṃ.

Kinti kathinaṃ atthatanti? Sattarasahi ākārehi atthataṃ hoti kathinaṃ. Ahatena atthataṃ hoti kathinaṃ, ahatakappena atthataṃ hoti kathinaṃ, pilotikāya atthataṃ hoti kathinaṃ, paṃsukūlena atthataṃ hoti kathinaṃ, pāpaṇikena atthataṃ hoti kathinaṃ, animittakatena atthataṃ hoti kathinaṃ, aparikathākatena atthataṃ hoti kathinaṃ, akukkukatena atthataṃ hoti kathinaṃ, asannidhikatena atthataṃ hoti kathinaṃ, anissaggiyena atthataṃ hoti kathinaṃ, kappakatena atthataṃ hoti kathinaṃ, saṅghāṭiyā atthataṃ hoti kathinaṃ, uttarāsaṅgena atthataṃ hoti kathinaṃ, antaravāsakena atthataṃ hoti kathinaṃ, pañcakena vā atirekapañcakena vā tadaheva sañchinnena samaṇḍalīkatena atthataṃ hoti kathinaṃ, puggalassa atthārā atthataṃ hoti kathinaṃ, sammā ce atthataṃ hoti kathinaṃ, taṃ ce sīmaṭṭho anumodati, evampi atthataṃ hoti kathinaṃ. Imehi sattarasahi ākārehi atthataṃ hoti kathinaṃ.

Saha kathinassa atthārā kati dhammā jāyanti? Saha kathinassa atthārā pannarasa dhammā jāyanti – aṭṭha mātikā, dve palibodhā, pañcānisaṃsā. Saha kathinassa atthārā ime pannarasa dhammā jāyanti.

2. Kathinaanantarapaccayādi



这是对迦絺那衣相关规则的解释。我会将其完整翻译成简体中文:
迦絺那衣的区分
迦絺那衣的铺设等
谁的迦絺那衣没有铺设?谁的迦絺那衣已铺设?如何迦絺那衣没有铺设?如何迦絺那衣已铺设?
谁的迦絺那衣没有铺设?两种人的迦絺那衣没有铺设 - 不铺设者和不随喜者。这两种人的迦絺那衣没有铺设。
谁的迦絺那衣已铺设?两种人的迦絺那衣已铺设 - 铺设者和随喜者。这两种人的迦絺那衣已铺设。
如何迦絺那衣没有铺设?以二十四种方式迦絺那衣没有铺设:仅仅画线不算铺设迦絺那衣,仅仅洗涤不算铺设迦絺那衣,仅仅考虑衣料不算铺设迦絺那衣,仅仅裁剪不算铺设迦絺那衣,仅仅缝合不算铺设迦絺那衣,仅仅做边缘不算铺设迦絺那衣,仅仅做补丁不算铺设迦絺那衣,仅仅加固不算铺设迦絺那衣,仅仅做衣边不算铺设迦絺那衣,仅仅做加固边不算铺设迦絺那衣,仅仅做加长不算铺设迦絺那衣,仅仅染色不算铺设迦絺那衣,以暗示方式获得不算铺设迦絺那衣,以旁敲侧击方式获得不算铺设迦絺那衣,以临时方式获得不算铺设迦絺那衣,以储存方式获得不算铺设迦絺那衣,以舍弃方式获得不算铺设迦絺那衣,以不如法方式获得不算铺设迦絺那衣,仅用僧伽梨不算铺设迦絺那衣,仅用上衣不算铺设迦絺那衣,仅用下裙不算铺设迦絺那衣,不用五条或五条以上当天裁剪圆整的衣料不算铺设迦絺那衣,不由个人铺设不算铺设迦絺那衣,如果正确铺设但界外的人随喜,这样也不算铺设迦絺那衣。
暗示是指做记号说"我将用这块布铺设迦絺那衣"。旁敲侧击是指说"我将通过这种方式获得迦絺那衣料"。临时是指不接受施予。储存有两种:制作储存或积累储存。舍弃是指在制作时天亮了。以这二十四种方式迦絺那衣没有铺设。
如何迦絺那衣已铺设?以十七种方式迦絺那衣已铺设。用新布铺设迦絺那衣,用类似新布铺设迦絺那衣,用旧布铺设迦絺那衣,用粪扫衣铺设迦絺那衣,用店铺布铺设迦絺那衣,不以暗示方式获得铺设迦絺那衣,不以旁敲侧击方式获得铺设迦絺那衣,不以临时方式获得铺设迦絺那衣,不以储存方式获得铺设迦絺那衣,不以舍弃方式获得铺设迦絺那衣,以如法方式获得铺设迦絺那衣,用僧伽梨铺设迦絺那衣,用上衣铺设迦絺那衣,用下裙铺设迦絺那衣,用五条或五条以上当天裁剪圆整的衣料铺设迦絺那衣,由个人铺设迦絺那衣,如果正确铺设且界内的人随喜,这样也算铺设迦絺那衣。以这十七种方式迦絺那衣已铺设。
随着迦絺那衣的铺设,有多少法生起?随着迦絺那衣的铺设,十五法生起 - 八个根本,两个障碍,五种利益。随着迦絺那衣的铺设,这十五法生起。
迦絺那衣的直接因缘等

404. Payogassa katame dhammā anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo , purejātapaccayena paccayo, pacchājātapaccayena paccayo, sahajātapaccayena paccayo? Pubbakaraṇassa katame dhammā anantarapaccayena paccayo…pe… paccuddhārassa katame dhammā… adhiṭṭhānassa katame dhammā… atthārassa katame dhammā… mātikānañca palibodhānañca katame dhammā… vatthussa katame dhammā anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo, purejātapaccayena paccayo, pacchājātapaccayena paccayo, sahajātapaccayena paccayo?

Pubbakaraṇaṃ payogassa anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo. Payogo pubbakaraṇassa purejātapaccayena paccayo. Pubbakaraṇaṃ payogassa pacchājātapaccayena paccayo. Pannarasa dhammā sahajātapaccayena paccayo. Paccuddhāro pubbakaraṇassa anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo. Pubbakaraṇaṃ paccuddhārassa purejātapaccayena paccayo. Paccuddhāro pubbakaraṇassa pacchājātapaccayena paccayo. Pannarasa dhammā sahajātapaccayena paccayo. Adhiṭṭhānaṃ paccuddhārassa anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo. Paccuddhāro adhiṭṭhānassa purejātapaccayena paccayo. Adhiṭṭhānaṃ paccuddhārassa pacchājātapaccayena paccayo. Pannarasa dhammā sahajātapaccayena paccayo. Atthāro adhiṭṭhānassa anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo. Adhiṭṭhānaṃ atthārassa purejātapaccayena paccayo. Atthāro adhiṭṭhānassa pacchājātapaccayena paccayo. Pannarasa dhammā sahajātapaccayena paccayo. Mātikā ca palibodhā ca atthārassa anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo, upanissayapaccayena paccayo. Atthāro mātikānañca palibodhānañca purejātapaccayena paccayo. Mātikā ca palibodhā ca atthārassa pacchājātapaccayena paccayo. Pannarasa dhammā sahajātapaccayena paccayo. Āsā ca anāsā ca vatthussa anantarapaccayena paccayo, samanantarapaccayena paccayo, nissayapaccayena paccayo , upanissayapaccayena paccayo. Vatthu āsānañca anāsānañca purejātapaccayena paccayo. Āsā ca anāsā ca vatthussa pacchājātapaccayena paccayo. Pannarasa dhammā sahajātapaccayena paccayo.

3. Pubbakaraṇanidānādivibhāgo

405. Pubbakaraṇaṃ kiṃnidānaṃ, kiṃsamudayaṃ, kiṃjātikaṃ, kiṃpabhavaṃ, kiṃsambhāraṃ, kiṃsamuṭṭhānaṃ ? Paccuddhāro kiṃnidāno, kiṃsamudayo, kiṃjātiko, kiṃpabhavo, kiṃsambhāro, kiṃsamuṭṭhāno? Adhiṭṭhānaṃ kiṃnidānaṃ, kiṃsamudayaṃ, kiṃjātikaṃ, kiṃpabhavaṃ, kiṃsambhāraṃ, kiṃsamuṭṭhānaṃ? Atthāro kiṃnidāno, kiṃsamudayo, kiṃjātiko, kiṃpabhavo, kiṃsambhāro, kiṃsamuṭṭhāno? Mātikā ca palibodhā ca kiṃnidānā, kiṃsamudayā, kiṃjātikā, kiṃpabhavā, kiṃsambhārā kiṃsamuṭṭhānā? Āsā ca anāsā ca kiṃnidānā, kiṃsamudayā, kiṃjātikā, kiṃpabhavā, kiṃsambhārā, kiṃsamuṭṭhānā?

Pubbakaraṇaṃ payoganidānaṃ, payogasamudayaṃ, payogajātikaṃ, payogapabhavaṃ, payogasambhāraṃ, payogasamuṭṭhānaṃ. Paccuddhāro pubbakaraṇanidāno, pubbakaraṇasamudayo, pubbakaraṇajātiko, pubbakaraṇapabhavo, pubbakaraṇasambhāro, pubbakaraṇasamuṭṭhāno. Adhiṭṭhānaṃ paccuddhāranidānaṃ, paccuddhārasamudayaṃ, paccuddhārajātikaṃ, paccuddhārapabhavaṃ, paccuddhārasambhāraṃ, paccuddhārasamuṭṭhānaṃ. Atthāro adhiṭṭhānanidāno, adhiṭṭhānasamudayo, adhiṭṭhānajātiko, adhiṭṭhānapabhavo, adhiṭṭhānasambhāro, adhiṭṭhānasamuṭṭhāno. Mātikā ca palibodhā ca atthāranidānā, atthārasamudayā, atthārajātikā, atthārapabhavā, atthārasambhārā, atthārasamuṭṭhānā. Āsā ca anāsā ca vatthunidānā, vatthusamudayā, vatthujātikā, vatthupabhavā, vatthusambhārā, vatthusamuṭṭhānā.



哪些法是努力的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘、前生缘、后生缘、俱生缘?哪些法是准备工作的无间缘...乃至...哪些法是移除的...哪些法是决意的...哪些法是铺设的...哪些法是根本和障碍的...哪些法是基础的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘、前生缘、后生缘、俱生缘?
准备工作是努力的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘。努力是准备工作的前生缘。准备工作是努力的后生缘。十五法是俱生缘。移除是准备工作的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘。准备工作是移除的前生缘。移除是准备工作的后生缘。十五法是俱生缘。决意是移除的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘。移除是决意的前生缘。决意是移除的后生缘。十五法是俱生缘。铺设是决意的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘。决意是铺设的前生缘。铺设是决意的后生缘。十五法是俱生缘。根本和障碍是铺设的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘。铺设是根本和障碍的前生缘。根本和障碍是铺设的后生缘。十五法是俱生缘。希望和无希望是基础的无间缘、等无间缘、依止缘、亲依止缘。基础是希望和无希望的前生缘。希望和无希望是基础的后生缘。十五法是俱生缘。
准备工作等的因缘等分别
准备工作以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?移除以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?决意以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?铺设以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?根本和障碍以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?希望和无希望以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?
准备工作以努力为因,以努力为集,以努力为生,以努力为源,以努力为资具,以努力为等起。移除以准备工作为因,以准备工作为集,以准备工作为生,以准备工作为源,以准备工作为资具,以准备工作为等起。决意以移除为因,以移除为集,以移除为生,以移除为源,以移除为资具,以移除为等起。铺设以决意为因,以决意为集,以决意为生,以决意为源,以决意为资具,以决意为等起。根本和障碍以铺设为因,以铺设为集,以铺设为生,以铺设为源,以铺设为资具,以铺设为等起。希望和无希望以基础为因,以基础为集,以基础为生,以基础为源,以基础为资具,以基础为等起。

406. Payogo kiṃnidāno, kiṃsamudayo, kiṃjātiko, kiṃpabhavo, kiṃsambhāro, kiṃsamuṭṭhāno, pubbakaraṇaṃ…pe… paccuddhāro… adhiṭṭhānaṃ… atthāro… mātikā ca palibodhā ca… vatthu… āsā ca anāsā ca kiṃnidānā, kiṃsamudayā, kiṃjātikā, kiṃpabhavā, kiṃsambhārā, kiṃsamuṭṭhānā?

Payogo hetunidāno, hetusamudayo, hetujātiko, hetupabhavo, hetusambhāro, hetusamuṭṭhāno. Pubbakaraṇaṃ…pe… paccuddhāro… adhiṭṭhānaṃ… atthāro … mātikā ca palibodhā ca… vatthu… āsā ca anāsā ca hetunidānā, hetusamudayā, hetujātikā, hetupabhavā, hetusambhārā, hetusamuṭṭhānā.

407. Payogo kiṃnidāno, kiṃsamudayo, kiṃjātiko, kiṃpabhavo, kiṃsambhāro, kiṃsamuṭṭhāno? Pubbakaraṇaṃ…pe… paccuddhāro… adhiṭṭhānaṃ… atthāro… mātikā ca palibodhā ca… vatthu… āsā ca anāsā ca kiṃnidānā, kiṃsamudayā, kiṃjātikā, kiṃpabhavā, kiṃsambhārā, kiṃsamuṭṭhānā?

Payogo paccayanidāno, paccayasamudayo, paccayajātiko, paccayapabhavo, paccayasambhāro, paccayasamuṭṭhāno. Pubbakaraṇaṃ…pe… paccuddhāro… adhiṭṭhānaṃ… atthāro… mātikā ca palibodhā ca… vatthu… āsā ca anāsā ca paccayanidānā, paccayasamudayā, paccayajātikā, paccayapabhavā, paccayasambhārā, paccayasamuṭṭhānā.

408. Pubbakaraṇaṃ katihi dhammehi saṅgahitaṃ? Pubbakaraṇaṃ sattahi dhammehi saṅgahitaṃ. Dhovanena, vicāraṇena, chedanena, bandhanena, sibbanena, rajanena, kappakaraṇena – pubbakaraṇaṃ imehi sattahi dhammehi saṅgahitaṃ.

Paccuddhāro katihi dhammehi saṅgahito? Paccuddhāro tīhi dhammehi saṅgahito – saṅghāṭiyā, uttarāsaṅgena, antaravāsakena.

Adhiṭṭhānaṃ katihi dhammehi saṅgahitaṃ? Adhiṭṭhānaṃ tīhi dhammehi saṅgahitaṃ – saṅghāṭiyā, uttarāsaṅgena, antaravāsakena.

Atthāro katihi dhammehi saṅgahito? Atthāro ekena dhammena saṅgahito – vacībhedena.

Kathinassa kati mūlāni, kati vatthūni, kati bhūmiyo? Kathinassa ekaṃ mūlaṃ – saṅgho; tīṇi vatthūni – saṅghāṭi, uttarāsaṅgo, antaravāsako, cha bhūmiyo – khomaṃ, kappāsikaṃ, koseyyaṃ, kambalaṃ, sāṇaṃ, bhaṅgaṃ.

Kathinassa ko ādi, kiṃ majjhe, kiṃ pariyosānaṃ? Kathinassa pubbakaraṇaṃ ādi, kriyā majjhe, atthāro pariyosānaṃ.

409. Katihaṅgehi samannāgato puggalo abhabbo kathinaṃ attharituṃ? Katihaṅgehi samannāgato puggalo bhabbo kathinaṃ attharituṃ? Aṭṭhahaṅgehi samannāgato puggalo abhabbo kathinaṃ attharituṃ. Aṭṭhahaṅgehi samannāgato puggalo bhabbo kathinaṃ attharituṃ. Katamehi aṭṭhahaṅgehi samannāgato puggalo abhabbo kathinaṃ attharituṃ? Pubbakaraṇaṃ na jānāti, paccuddhāraṃ na jānāti, adhiṭṭhānaṃ na jānāti, atthāraṃ na jānāti, mātikaṃ na jānāti, palibodhaṃ na jānāti, uddhāraṃ na jānāti, ānisaṃsaṃ na jānāti – imehi aṭṭhahaṅgehi samannāgato puggalo abhabbo kathinaṃ attharituṃ. Katamehi aṭṭhahaṅgehi samannāgato puggalo bhabbo kathinaṃ attharituṃ? Pubbakaraṇaṃ jānāti, paccuddhāraṃ jānāti, adhiṭṭhānaṃ jānāti, atthāraṃ jānāti, mātikaṃ jānāti, palibodhaṃ jānāti, uddhāraṃ jānāti, ānisaṃsaṃ jānāti – imehi aṭṭhahaṅgehi samannāgato puggalo bhabbo kathinaṃ attharituṃ.

410. Katinaṃ puggalānaṃ kathinatthārā na ruhanti? Katinaṃ puggalānaṃ kathinatthārā ruhanti? Tiṇṇaṃ puggalānaṃ kathinatthārā na ruhanti. Tiṇṇaṃ puggalānaṃ kathinatthārā ruhanti. Katamesaṃ tiṇṇaṃ puggalānaṃ kathinatthārā na ruhanti? Nissīmaṭṭho anumodati, anumodento na vācaṃ bhindati, vācaṃ bhindanto na paraṃ viññāpeti – imesaṃ tiṇṇaṃ puggalānaṃ kathinatthārā na ruhanti. Katamesaṃ tiṇṇaṃ puggalānaṃ kathinatthārā ruhanti? Sīmaṭṭho anumodati, anumodento vācaṃ bhindati, vācaṃ bhindanto paraṃ viññāpeti – imesaṃ tiṇṇaṃ puggalānaṃ kathinatthārā ruhanti.

411. Kati kathinatthārā na ruhanti? Kati kathinatthārā ruhanti? Tayo kathinatthārā na ruhanti. Tayo kathinatthārā ruhanti. Katame tayo kathinatthārā na ruhanti? Vatthuvipannañceva hoti, kālavipannañca, karaṇavipannañca – ime tayo kathinatthārā na ruhanti. Katame tayo kathinatthārā ruhanti? Vatthusampannañceva hoti, kālasampannañca, karaṇasampannañca – ime tayo kathinatthārā ruhanti.

4. Kathinādijānitabbavibhāgo



努力以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起,准备工作...乃至...移除...决意...铺设...根本和障碍...基础...希望和无希望以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?
努力以因为因,以因为集,以因为生,以因为源,以因为资具,以因为等起。准备工作...乃至...移除...决意...铺设...根本和障碍...基础...希望和无希望以因为因,以因为集,以因为生,以因为源,以因为资具,以因为等起。
努力以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?准备工作...乃至...移除...决意...铺设...根本和障碍...基础...希望和无希望以什么为因,以什么为集,以什么为生,以什么为源,以什么为资具,以什么为等起?
努力以缘为因,以缘为集,以缘为生,以缘为源,以缘为资具,以缘为等起。准备工作...乃至...移除...决意...铺设...根本和障碍...基础...希望和无希望以缘为因,以缘为集,以缘为生,以缘为源,以缘为资具,以缘为等起。
准备工作包含几种法?准备工作包含七种法。以洗涤、考虑、裁剪、缝合、缝纫、染色、做边缘 - 准备工作包含这七种法。
移除包含几种法?移除包含三种法 - 僧伽梨、上衣、下裙。
决意包含几种法?决意包含三种法 - 僧伽梨、上衣、下裙。
铺设包含几种法?铺设包含一种法 - 语言表达。
迦絺那衣有几种根本、几种基础、几种地?迦絺那衣有一种根本 - 僧团;三种基础 - 僧伽梨、上衣、下裙;六种地 - 麻、棉、丝、羊毛、麻布、混合布。
迦絺那衣的开始是什么,中间是什么,结束是什么?迦絺那衣的开始是准备工作,中间是行为,结束是铺设。
具备几种特质的人不能铺设迦絺那衣?具备几种特质的人能铺设迦絺那衣?具备八种特质的人不能铺设迦絺那衣。具备八种特质的人能铺设迦絺那衣。具备哪八种特质的人不能铺设迦絺那衣?不知准备工作,不知移除,不知决意,不知铺设,不知根本,不知障碍,不知舍弃,不知利益 - 具备这八种特质的人不能铺设迦絺那衣。具备哪八种特质的人能铺设迦絺那衣?知准备工作,知移除,知决意,知铺设,知根本,知障碍,知舍弃,知利益 - 具备这八种特质的人能铺设迦絺那衣。
对几种人铺设迦絺那衣无效?对几种人铺设迦絺那衣有效?对三种人铺设迦絺那衣无效。对三种人铺设迦絺那衣有效。对哪三种人铺设迦絺那衣无效?界外随喜,随喜时不说话,说话时不告知他人 - 对这三种人铺设迦絺那衣无效。对哪三种人铺设迦絺那衣有效?界内随喜,随喜时说话,说话时告知他人 - 对这三种人铺设迦絺那衣有效。
有几种铺设迦絺那衣无效?有几种铺设迦絺那衣有效?三种铺设迦絺那衣无效。三种铺设迦絺那衣有效。哪三种铺设迦絺那衣无效?基础不适合、时间不适合、方法不适合 - 这三种铺设迦絺那衣无效。哪三种铺设迦絺那衣有效?基础适合、时间适合、方法适合 - 这三种铺设迦絺那衣有效。
应知迦絺那衣等的分别

412. Kathinaṃ jānitabbaṃ, kathinatthāro jānitabbo, kathinassa atthāramāso jānitabbo, kathinassa atthāravipatti jānitabbā, kathinassa atthārasampatti jānitabbā, nimittakammaṃ jānitabbaṃ, parikathā jānitabbā, kukkukataṃ jānitabbaṃ, sannidhi jānitabbā, nissaggiyaṃ jānitabbaṃ.

Kathinaṃjānitabbanti tesaññeva dhammānaṃ saṅgaho samavāyo nāmaṃ nāmakammaṃ nāmadheyyaṃ nirutti byañjanaṃ abhilāpo yadidaṃ kathinanti.

Kathinassaatthāramāso jānitabboti vassānassa pacchimo māso jānitabbo.

Kathinassa atthāravipatti jānitabbāti catuvīsatiyā ākārehi kathinassa atthāravipatti jānitabbā.

Kathinassa atthārasampatti jānitabbāti sattarasahi ākārehi kathinassa atthārasampatti jānitabbā.

Nimittakammaṃ jānitabbanti nimittaṃ karoti iminā dussena kathinaṃ attharissāmīti.

Parikathā jānitabbāti parikathaṃ karoti imāya parikathāya kathinadussaṃ nibbattessāmīti.

Kukkukataṃ jānitabbanti anādiyadānaṃ jānitabbaṃ.

Sannidhi jānitabbāti dve sannidhiyo jānitabbā – karaṇasannidhi vā nicayasannidhi vā.

Nissaggiyaṃ jānitabbanti kariyamāne aruṇaṃ uṭṭhahati.

Kathinatthāro jānitabboti sace saṅghassa kathinadussaṃ uppannaṃ hoti, saṅghena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ, atthārakena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ, anumodakena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ.

413. Saṅghena ñattidutiyena kammena kathinatthārakassa bhikkhuno dātabbaṃ, tena kathinatthārakena bhikkhunā tadaheva dhovitvā vimajjitvā vicāretvā chinditvā sibbetvā rajitvā kappaṃ katvā kathinaṃ attharitabbaṃ. Sace saṅghāṭiyā kathinaṃ attharitukāmo hoti, porāṇikā saṅghāṭi paccuddharitabbā , navā saṅghāṭi adhiṭṭhātabbā. Imāya saṅghāṭiyā kathinaṃ attharāmīti vācā bhinditabbā. Sace uttarāsaṅgena kathinaṃ attharitukāmo hoti, porāṇako uttarāsaṅgo paccuddharitabbo, navo uttarāsaṅgo adhiṭṭhātabbo. Iminā uttarāsaṅgena kathinaṃ attharāmīti vācā bhinditabbā. Sace antaravāsakena kathinaṃ attharitukāmo hoti, porāṇako antaravāsako paccuddharitabbo, navo antaravāsako adhiṭṭhātabbo. Iminā antaravāsakena kathinaṃ attharāmīti vācā bhinditabbā. Tena kathinatthārakena bhikkhunā saṅghaṃ upasaṅkamitvā ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo – ‘‘atthataṃ, bhante, saṅghassa kathinaṃ, dhammiko kathinatthāro, anumodathā’’ti. Tehi anumodakehi bhikkhūhi ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo – ‘‘atthataṃ, āvuso, saṅghassa kathinaṃ, dhammiko kathinatthāro, anumodāmā’’ti. Tena kathinatthārakena bhikkhunā sambahule bhikkhū upasaṅkamitvā ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā añjaliṃ paggahetvā evamassu vacanīyā – ‘‘atthataṃ, bhante, saṅghassa kathinaṃ, dhammiko kathinatthāro, anumodathā’’ti. Tehi anumodakehi bhikkhūhi ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo – ‘‘atthataṃ, āvuso, saṅghassa kathinaṃ, dhammiko kathinatthāro anumodāmā’’ti. Tena kathinatthārakena bhikkhunā ekaṃ bhikkhuṃ upasaṅkamitvā ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo – ‘‘atthataṃ, āvuso, saṅghassa kathinaṃ, dhammiko kathinatthāro, anumodāhī’’ti. Tena anumodakena bhikkhunā ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo – ‘‘atthataṃ, āvuso, saṅghassa kathinaṃ, dhammiko kathinatthāro, anumodāmī’’ti.

5. Puggalassevakathinatthāro



应知迦絺那衣,应知迦絺那衣的铺设,应知迦絺那衣的铺设月,应知迦絺那衣的铺设失败,应知迦絺那衣的铺设成功,应知暗示,应知旁敲侧击,应知临时,应知储存,应知舍弃。
应知迦絺那衣是指这些法的集合、聚集、名称、命名、称呼、语言、表达、说法,即所谓的迦絺那衣。
应知迦絺那衣的铺设月是指应知雨季的最后一个月。
应知迦絺那衣的铺设失败是指应知以二十四种方式迦絺那衣的铺设失败。
应知迦絺那衣的铺设成功是指应知以十七种方式迦絺那衣的铺设成功。
应知暗示是指做记号说"我将用这块布铺设迦絺那衣"。
应知旁敲侧击是指说"我将通过这种方式获得迦絺那衣料"。
应知临时是指应知不接受施予。
应知储存是指应知两种储存 - 制作储存或积累储存。
应知舍弃是指在制作时天亮了。
应知迦絺那衣的铺设是指如果僧团获得迦絺那衣料,僧团应如何行动,铺设者应如何行动,随喜者应如何行动。
僧团应以第二次宣布的羯磨将迦絺那衣料给予铺设迦絺那衣的比丘,那位铺设迦絺那衣的比丘应当天洗涤、擦拭、考虑、裁剪、缝纫、染色、做边缘后铺设迦絺那衣。如果他想用僧伽梨铺设迦絺那衣,应舍弃旧僧伽梨,决意新僧伽梨。应说"我用这件僧伽梨铺设迦絺那衣"。如果他想用上衣铺设迦絺那衣,应舍弃旧上衣,决意新上衣。应说"我用这件上衣铺设迦絺那衣"。如果他想用下裙铺设迦絺那衣,应舍弃旧下裙,决意新下裙。应说"我用这件下裙铺设迦絺那衣"。那位铺设迦絺那衣的比丘应到僧团前,偏袒右肩,合掌,如是说:"大德们,僧团的迦絺那衣已铺设,迦絺那衣的铺设如法,请随喜。"那些随喜的比丘们应偏袒右肩,合掌,如是说:"贤友,僧团的迦絺那衣已铺设,迦絺那衣的铺设如法,我们随喜。"那位铺设迦絺那衣的比丘应到多位比丘前,偏袒右肩,合掌,如是说:"大德们,僧团的迦絺那衣已铺设,迦絺那衣的铺设如法,请随喜。"那些随喜的比丘们应偏袒右肩,合掌,如是说:"贤友,僧团的迦絺那衣已铺设,迦絺那衣的铺设如法,我们随喜。"那位铺设迦絺那衣的比丘应到一位比丘前,偏袒右肩,合掌,如是说:"贤友,僧团的迦絺那衣已铺设,迦絺那衣的铺设如法,请随喜。"那位随喜的比丘应偏袒右肩,合掌,如是说:"贤友,僧团的迦絺那衣已铺设,迦絺那衣的铺设如法,我随喜。"
个人的迦絺那衣

414. Saṅgho kathinaṃ attharati, gaṇo kathinaṃ attharati, puggalo kathinaṃ attharatīti. Na saṅgho kathinaṃ attharati, na gaṇo kathinaṃ attharati, puggalo kathinaṃ attharatīti. Hañci na saṅgho kathinaṃ attharati, na gaṇo kathinaṃ attharati, puggalo kathinaṃ attharati. Saṅghassa anatthataṃ hoti kathinaṃ, gaṇassa anatthataṃ hoti kathinaṃ, puggalassa atthataṃ hoti kathinaṃ. Saṅgho pātimokkhaṃ uddisati gaṇo pātimokkhaṃ uddisati puggalo pātimokkhaṃ uddisatīti na saṅgho pātimokkhaṃ uddisati, na gaṇo pātimokkhaṃ uddisati, puggalo pātimokkhaṃ uddisatīti. Hañci na saṅgho pātimokkhaṃ uddisati, na gaṇo pātimokkhaṃ uddisati, puggalo pātimokkhaṃ uddisati. Saṅghassa anuddiṭṭhaṃ hoti pātimokkhaṃ, gaṇassa anuddiṭṭhaṃ hoti pātimokkhaṃ, puggalassa uddiṭṭhaṃ hoti pātimokkhaṃ. Saṅghassa sāmaggiyā gaṇassa sāmaggiyā puggalassa uddesā saṅghassa uddiṭṭhaṃ hoti pātimokkhaṃ, gaṇassa uddiṭṭhaṃ hoti pātimokkhaṃ, puggalassa uddiṭṭhaṃ hoti pātimokkhaṃ. Evameva na saṅgho kathinaṃ attharati, na gaṇo kathinaṃ attharati, puggalo kathinaṃ attharati. Saṅghassa anumodanāya gaṇassa anumodanāya puggalassa atthārā saṅghassa atthataṃ hoti kathinaṃ, gaṇassa atthataṃ hoti kathinaṃ, puggalassa atthataṃ hoti kathinanti.

6. Palibodhapañhābyākaraṇaṃ

415.

Pakkamanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Pakkamanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, cīvarapalibodho paṭhamaṃ chijjati;

Tassa saha bahisīmagamanā, āvāsapalibodho chijjati.

Niṭṭhānantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Niṭṭhānantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, āvāsapalibodho paṭhamaṃ chijjati;

Cīvare niṭṭhite cīvarapalibodho chijjati.

Sanniṭṭhānantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Sanniṭṭhānantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, dve palibodhā apubbaṃ acarimaṃ chijjanti.

Nāsanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Nāsanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, āvāsapalibodho paṭhamaṃ chijjati;

Cīvare naṭṭhe cīvarapalibodho chijjati.

Savanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Savanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, cīvarapalibodho paṭhamaṃ chijjati;

Tassa saha savanena, āvāsapalibodho chijjati.

Āsāvacchediko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Āsāvacchediko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, āvāsapalibodho paṭhamaṃ chijjati;

Cīvarāsāya upacchinnāya cīvarapalibodho chijjati.

Sīmātikkamanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Sīmātikkamanantiko kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, cīvarapalibodho paṭhamaṃ chijjati;

Tassa bahisīme [bahisīmagatassa (sī. syā.)] āvāsapalibodho chijjati.

Sahubbhāro kathinuddhāro [saubbhāro (ka.)], vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ pucchāmi, katamo palibodho paṭhamaṃ chijjati.

Sahubbhāro kathinuddhāro, vutto ādiccabandhunā;

Etañca tāhaṃ vissajjissaṃ, dve palibodhā apubbaṃ acarimaṃ chijjantīti.



僧团铺设迦絺那衣,僧众铺设迦絺那衣,个人铺设迦絺那衣。不是僧团铺设迦絺那衣,不是僧众铺设迦絺那衣,是个人铺设迦絺那衣。如果不是僧团铺设迦絺那衣,不是僧众铺设迦絺那衣,是个人铺设迦絺那衣,那么僧团的迦絺那衣没有铺设,僧众的迦絺那衣没有铺设,个人的迦絺那衣已铺设。僧团诵波罗提木叉,僧众诵波罗提木叉,个人诵波罗提木叉。不是僧团诵波罗提木叉,不是僧众诵波罗提木叉,是个人诵波罗提木叉。如果不是僧团诵波罗提木叉,不是僧众诵波罗提木叉,是个人诵波罗提木叉,那么僧团的波罗提木叉没有诵,僧众的波罗提木叉没有诵,个人的波罗提木叉已诵。由于僧团的和合,由于僧众的和合,由于个人的诵,僧团的波罗提木叉已诵,僧众的波罗提木叉已诵,个人的波罗提木叉已诵。同样地,不是僧团铺设迦絺那衣,不是僧众铺设迦絺那衣,是个人铺设迦絺那衣。由于僧团的随喜,由于僧众的随喜,由于个人的铺设,僧团的迦絺那衣已铺设,僧众的迦絺那衣已铺设,个人的迦絺那衣已铺设。
障碍问题的解答
太阳亲族说,离去时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,离去时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,衣服障碍先断;
当他出界时,住处障碍断。
太阳亲族说,完成时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,完成时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,住处障碍先断;
衣服完成时,衣服障碍断。
太阳亲族说,决定时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,决定时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,两个障碍同时断。
太阳亲族说,失坏时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,失坏时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,住处障碍先断;
衣服失坏时,衣服障碍断。
太阳亲族说,听闻时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,听闻时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,衣服障碍先断;
当他听闻时,住处障碍断。
太阳亲族说,希望断时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,希望断时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,住处障碍先断;
衣服希望断时,衣服障碍断。
太阳亲族说,出界时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,出界时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,衣服障碍先断;
当他出界时,住处障碍断。
太阳亲族说,共同舍弃时迦絺那衣舍弃;
我问你这个,哪个障碍先断?
太阳亲族说,共同舍弃时迦絺那衣舍弃;
我回答你这个,两个障碍同时断。

416. Kati kathinuddhārā saṅghādhīnā? Kati kathinuddhārā puggalādhīnā? Kati kathinuddhārā neva saṅghādhīnā na puggalādhīnā? Eko kathinuddhāro saṅghādhīno – antarubbhāro. Cattāro kathinuddhārā puggalādhīnā – pakkamanantiko, niṭṭhānantiko, sanniṭṭhānantiko, sīmātikkamanantiko . Cattāro kathinuddhārā neva saṅghādhīnā na puggalādhīnā – nāsanantiko, savanantiko, āsāvacchediko, sahubbhāro. Kati kathinuddhārā antosīmāya uddhariyyanti? Kati kathinuddhārā bahisīmāya uddhariyyanti? Kati kathinuddhārā siyā antosīmāya uddhariyyanti siyā bahisīmāya uddhariyyanti? Dve kathinuddhārā antosīmāya uddhariyyanti – antarubbhāro, sahubbhāro. Tayo kathinuddhārā bahisīmāya uddhariyyanti – pakkamanantiko, savanantiko, sīmātikkamanantiko. Cattāro kathinuddhārā siyā antosīmāya uddhariyyanti siyā bahisīmāya uddhariyyanti – niṭṭhānantiko, sanniṭṭhānantiko, nāsanantiko, āsāvacchediko.

Kati kathinuddhārā ekuppādā ekanirodhā? Kati kathinuddhārā ekuppādā nānānirodhā? Dve kathinuddhārā ekuppādā ekanirodhā – antarubbhāro, sahubbhāro. Avasesā kathinuddhārā ekuppādā nānānirodhāti.

Kathinabhedo niṭṭhito.

Tassuddānaṃ –

Kassa kinti pannarasa, dhammā nidānahetu ca;

Paccayasaṅgahamūlā, ādi ca atthārapuggalā [aṭṭhapuggalā (sī.)].


有几种迦絺那衣舍弃依僧团?有几种迦絺那衣舍弃依个人?有几种迦絺那衣舍弃既不依僧团也不依个人?一种迦絺那衣舍弃依僧团 - 中途舍弃。四种迦絺那衣舍弃依个人 - 离去时舍弃、完成时舍弃、决定时舍弃、出界时舍弃。四种迦絺那衣舍弃既不依僧团也不依个人 - 失坏时舍弃、听闻时舍弃、希望断时舍弃、共同舍弃。
有几种迦絺那衣舍弃在界内舍弃?有几种迦絺那衣舍弃在界外舍弃?有几种迦絺那衣舍弃或在界内舍弃或在界外舍弃?两种迦絺那衣舍弃在界内舍弃 - 中途舍弃、共同舍弃。三种迦絺那衣舍弃在界外舍弃 - 离去时舍弃、听闻时舍弃、出界时舍弃。四种迦絺那衣舍弃或在界内舍弃或在界外舍弃 - 完成时舍弃、决定时舍弃、失坏时舍弃、希望断时舍弃。
有几种迦絺那衣舍弃同时生起同时灭去?有几种迦絺那衣舍弃同时生起不同时灭去?两种迦絺那衣舍弃同时生起同时灭去 - 中途舍弃、共同舍弃。其余迦絺那衣舍弃同时生起不同时灭去。
迦絺那衣的区分结束。
其摘要:
谁、如何、十五法、因缘和因、
缘的摄集和根本、开始和铺设的人。


Tiṇṇaṃ [bhedato tiṇṇaṃ (ka.)] tayo jānitabbaṃ, atthāraṃ uddesena ca;

Palibodhādhinā, sīmāya uppādanirodhena cāti [ito paraṃ ‘‘parivāraṃ niṭṭhitaṃ’’ itipāṭho kesuci potthakesu dissati].

应知三种的三种,铺设和诵读,
依障碍、依界、依生起和灭去。


